26. 5. 2018 jsme se zúčastnili druhé občanské konzultace o EU. Tentokrát v Brně. Přítomný byl tentokrát Andrej Babiš a slovenský premiér Pellegrini. Debata se uskutečnila u příležitosti otevření výstavy k 100. letém výročí vzniku Československa na brněnském výstavišti.
Vzhledem k slavnostnímu otevření výstavy a přítomnosti Babiše, byla tentokrát přítomná média a dokonce jsou z debaty i nějaké výstupy. Přesto o debatě v Brně nikdo nevěděl a drtivá většina lidí, kteří na debatu přišli, byla pozvána hosteskami, které rozdávaly pozvánky v okolí debatní sálu a oznamovaly lidem, že můžou „vidět Babiše.“ Víme to, protože jsme sami provedli průzkum mezi účastníky a sami jsme se ptali, jak se o debatě dověděli. Lidí, kteří přišli cíleně na diskuzi, byla menšina a většinou se jednalo o studenty Masarykovy univerzity.
Na panelu bylo 5 lidí, včetně primátora města Brna Vokřála., ředitele inovačního centra Petra Chládka a Lubora Laciny z Mendelovy univerzity.
Díky tomuto složení jsme slyšeli různé názory a zajímavé argumenty o EU a třeba Euru, i když s Andrejem Babišem nikdo příliš přímo nepolemizoval. Samozřejmě, že část publika náhodně sesbíraného na chodbách brněnského výstaviště beseda nebavila a brzy ji opustili.
Babiš většinou opakoval to, co už víme, a je pravda, že je ve svém názoru na EU konzistentní. Babiš i Pellegrini jednoznačně říkali, že EU je skvělý projekt a že jsou pro nás výhodné, načež následovaly litanie o vpouštění migrantů, křivých okurkách a uzurpátorské a arogantní Evropské komisi. A dokonce si oba politici notovali v kritice protiruských sankcí, což považujeme za obzvlášť nebezpečné.
Je pravda, že Pellegrini mluvil mnohem více nadšeně pro Evropu a na rozdíl od Babiše za to sklidil potlesk, ale je evidentní, že zahraniční politika SMERU kopíruje vůči Rusku pozici německé Sociální demokracie a samozřejmě na rozdíl od Německa zůstává tvrdě antiimigrační. Pellegrini také vyjadřoval určité pochopení pro Orbána.
Je pravda, že aspoň třetina publika byla naladěna proevropsky a „antibabišovsky“ což bylo poznat z potlesku. Například při otázce, kterou položila brněnská aktivistka, která se týkala zneužívání evropských dotací. Babiš s kamennou tváří odpověděl technicky, jakoby nechápal, kam tato otázka mířila.
Z úst profesora Laciny jednoznačně zaznělo, že ekonomické klady a zápory přijetí EURA jsou 50 na 50 a že se jedná o rozhodnutí politické. Nejsou tedy žádné ekonomické důvody pro nepřijetí EURA. Je to jen otázka vůle. Je ale evidentní, že Babiš do evropského jádra nechce a mnohem více mu vyhovuje poltická periferie EU, Visegrádská čtyřka a kamarádství s Orbánem, Kaczyńským a SMERem.
Byli jsme přítomni na dvou konzultacích a je evidentní, že tyto konzultace rozhodně nejsou něčím stěžejním, co se vztahu ČR a EU týká. Nemají šanci ovlivnit veřejné mínění o EU a nemají šanci rozproudit celonárodní diskuzi o Evropě. Evidentně se jedná jen o jakési povinné plnění současné poltické poptávky a samozřejmě si Babiš bude moc zveřejnit fotky a facebookové posty o tom, jak mluví s občany. Ale dosah je minimální. Rovněž zde neprobíhá vůbec žádný sběr informací o názorech občanů. Toto je důležité si zapamatovat, pro případ, kdyby vláda chtěla na podzim z těchto konzultací vynášet nějaké závěry.
Z tohoto důvodu Pulse of Europe přestává klást důraz na tyto aktivity. Nebudeme se už nadále v tomto tak extrémně angažovat, jako jsme činili doposud. Pro nás je to jen z další série besed o EU. Přesto ale zdůrazňujeme, že každá beseda o EU, i ta s Babišem, je důležitá a důrazně žádáme, aby lidé na tyto besedy chodili. Pro mnohá města to bude dobrá příležitost, jak si poslechnout něco o EU. V každém případě, pokud byste měli zájem se zúčastnit a pokud by měl kdokoliv zájem se na tyto konzultace připravit a informovat, můžete kontaktovat Pulse of Europe. Jsme vám i nadále připraveni jakkoliv pomoct. Budeme se snažit informovat o konání těchto besed i v dalších městech.
Na závěr dovolte pro inspiraci uvést několik otázek, na které by se měli lidé Babiše v souvislosti s EU ptát:
Jak chápete tvrdé jádro EU. Měla by tam ČR směřovat? Je podle vás možné být v tvrdém jádru EU bez přijetí EURA?
Kdy chcete přijmout EURO?
Co hodláte udělat pro větší propagaci EU v euroskeptickém Česku?
Jak hodláte zabezpečit, aby dotace EU putovaly tam, kde jsou třeba a jak chcete zabezpečit kontrolu nad jejich zneužíváním, případně neoprávněným čerpáním?
Jaký je podle vás hlavní přínos našeho členství v EU po té, co se sníží výše dotací proudících do ČR? Jak hodláte tento přínos prezentovat občanům ČR?
Říkáte, že migraci je třeba čelit pomocí na místě jejího vzniku. Nakolik hodláte změnit stav, kdy ČR je jedním z nejslabších dárců rozvojové pomoci?
Do jakých konkrétních oblastí chce v Česku nasměrovat peníze z evropských fondů?
Objem financí na fondy EU se snižuje. Česko se bude muset naučit více čerpat z jiných částí rozpočtu, kde nejsou stanoveny národní obálky a země o peníze soutěží, typicky formou projektů. Jedná se třeba o investice o vědy a výzkumu nebo velké infrastruktury. ČR se zatím spoléhala pouze na přímo alokované peníze v národní obálce – jak se chce zasadit o to, že si budeme umět peníze vybojovat v soutěži s ostatními?
O kolik naše vláda zvýší rozvojovou pomoc směřující do zemí, kde vznikají migrační toky? Zatím ČR neplní cíl, který si země EU stanovily, a to je posílat na oficiální rozvojovou pomoc (ODA) 0,7 procent hrubého národního důchodu.
Jaké konkrétní aktivity navrhuje pro pomoc zemím, odkud přicházejí uprchlíci a migranti? Chystá AB nějaké nové kroky?
Je ČR ochotna přijímat uprchlíky?
Přijme nová vláda vlastní strategii pro evropskou politiku, nebo bude vycházet z té stávající?
Proč jsme zrušili ministerstvo pro lidská práva, když právě lidská práva jsou jednot z hlavních hodnot EU?

Celá EU mluví o tolik potřebných inovacích, školství a výzkumu. Jak hodlá naše vláda investovat do těchto oblastí, tak aby držela krok se zbytkem Evropy?